GSLOT - Nová značka na české trhu
Posted by Pepino on July 22 2009 22:01:46

---

Před několika týdny se v nabídce firmy MODEL – FARO objevily modely neznáme japonské firmy GSLOT. Jak nás informují internetové stránky MODEL –FARO, vlastníkem značky GSLOT je velká společnost WIZ, která od roku 1998 podniká v mnoha oborech (elektronika, animace, populární Tamagoči apod.).

E-shop firmy MODEL – FARo nabízí hned několik modelů. K dispozici jsou vozy NSX, Lexus, Toyota Vitz (v ČR známá pod názvem Yaris) a Honda Fit (Jazz).

Aby byl náš článek co možná nejobsáhlejší, vybrali jsme si s kolegou každý modely dle svého uvážení a čtenáři tak dostávají informace od dvou nezávislých recenzentů.

Testu se tedy zúčastnily modely NSX Takata Dome – green/white, NSX Raybrig – blue/chrome, SC430 Lexus Houzan Tom’s – white a Honda Fit/Jazz – blue.

Honda Fit

Začněme tedy nejlevnějším modelem. Hondu Fit nabízí e-shop firmy MODEL – FARO za 690,- Kč.



Model je dovozcem označován pojmem „Family“ a má nahradit již dosluhující vozy Škoda Favorit. Jedná se o model pro nejmenší autodráhové nadšence, určený spíše pro karamboly a první seznámení s autodráhou. Podle toho je model také vybaven. Velice prakticky vybavená karoserii, tedy bez interiéru, gumová zrcátka , nic, co by se dalo jednoduše ulomit. Snad jen anténa. Model se tak přímým konkurentem řady „Super Resistence“ od firmy Scalextric, která je dostupná i ve stejné ceně.



Na první pohled zaujmou velice úzké pneumatiky. Vzhledově by si model zasloužil alespoň o 1 mm širší, ale pokud to srovnáme s reálným vozem, je poměr správný. Model je jednobarevný, celá karoserie je pokryta příjemnou perleťovou modrou barvou. Na drobná smítka a chloupky pod lakem jsme si již zvykly i z dražších modelů renomovaných firem. Na modelu nejsou patrné žádné otřepy. Zasklení je provedeno na první pohled pouhým nástřikem lesklé černé barvy na patřičná místa, bližším zkoumáním však zjistíme, že proti světlu je možné do interiéru vidět. Celkový vzhled tak hodnotím velice kladně.



Černý plastový podvozek je délkově stavitelný a je pravděpodobně použit i v dalších modelech této řady. Motor je uložen rovnoběžně ze zadní osou (sidewinder), je však postaven šikmo na jednu hranu. Plastová ložiska a plastové převody jsou dnes u všech těchto modelů standardem. Kartáčky mají oproti zvyklostem jiné uložení a jsou dost krátké.



Jako malé negativum považuji koncepci přichycení podvozku ke karoserii. Podvozek je připevněn čtyřmi vruty. Dva vpředu před přední osou. Druhé dva jsou však přibližně v polovině délky podvozku. Zadní část je tak nepříliš stabilní a u mnou testovaného modelu tak byl celý podvozek v karoserii šikmo. Patrné to bylo v zadních blatnících, kdy na jedny straně bylo kolo cca o 1 mm blíže zadním dveřím.

Jízdní vlastnosti jsem testoval na autodráze FARO v Hradci Králové (21 metrů). Osobně se ztotožňuji s názorem, že na plastových dráhách je až 80 % jízdních vlastností závislých na kvalitě a uložení magnetu.



Ke srovnávacímu testu jsme vybrali model Scalextric Audi TT z řady „Super Resistence“. Auta jsou přibližně stejně dlouhá i široká, Audi je o trochu nižší. Při deseti měřených kolech jsme s Audi dráhu nejrychleji projeli za 7,27 s.

Po položení Hondy na dráhu jsme hned zjistili jeden závažnější problém. Držáky magnetu jsou u podvozku uloženy až pod úrovní podvozku. Tím došlo k situaci, kdy auto drhlo držáky po dráze. Magnet byl tedy skoro až na vodicích lištách dráhy. Po deseti kolech jsme naměřili výsledky čas 7, 02 s. Nízko uložený magnet nám kazil požitek z jízdy. Auto velice těžko překonává sílu magnetu.

Závěrem však mohu říci, že Honda Fit je pro mě vítězem celého dnešního testu všech modelů. Myslím, že kdyby měl model plastovou průhlednou krabičku a cena byla ještě o 100,- Kč nižší, auto by bylo velkým hitem, protože celkový vzhled modelu je velice příjemný a navíc Hondu Fit nevyrábí žádný jiný výrobce autodráhových modelů.

NSX a LEXUS v České Třebové

Kolega Petr mně poslal své hodnocení modelů, které zde přikládám.

Já osobně jsem si pořídil modely NSX RAYBRIG ( blue/chrome k.č. 9170) a SC430 LEXUS HOUZAN TOMS (white k.č. 9166).





Vlastní modely jsou dodávány v průhledné plastové krabičce s papírovým přebalem. U modelu jsou přibaleny 4 ks pneumatik a návod, kde jsou sice nákresy podvozku s množstvím šroubků ale bohužel s popisem v písmu nějakého asijského jazyka. Písmo nejvíce připomíná „rozsypaný čaj“. Alespoň anglický popis by byl přínosem.

Na první pohled zaujme povrchová úprava modelů – bezvadný lak, čitelné (a velké množství) obtisků v perfektní kvalitě. Příjemně působí i maličkosti typu pružných antén nebo pružného uchycení zpětných zrcadel. Uvnitř vozu je kokpit s pilotem – připevněno čtyřmi šroubky. Vše je čistě opracované a bez otřepů nebo zůstatků po vstřikách do forem. Originál pneumatiky mají z boku potisk, náhradní jsou bez něj. Motor je uložen souose před zadní osou s čelním plastovým převodem 12 z pastorek a 32 z kolo. Hmotnost celého auta je 104 gramů.



Testování na plastové dráze FARO v České Třebové (délka 64 metrů ). Auto vyndané z krabičky mělo čas na kolo 25,206 s. Po výměně pneumatik za přiložené náhradní (pozor na dva průměry a tvrdost gum) – tvrdší a menší 20 mm dopředu a měkčí a větší 21 mm dozadu. Vzhledem k průměru původních pneumatik 23 mm dochází i ke snížení světlosti vozu. V tuto dobu byl čas na kolo už 18,853. Potom jsem si začal hrát s nastavením podvozku – snížení a zamčení přední nápravy, snížením vodítka na dno drážky , povolením zadní části a pružin podvozku. Nyní byl čas 17,103. Po snížení světlosti magnetu jsem se dostal na 15,210. Mnou nejlepší zajetý čas byl 14,102 a to po dovážení modelu v přední části vozu 5 g. Toto už je můj standardní čas s auty od jiných výrobců ( SCALEXTRIC, NINCO, FLY ).



Závěrem mohu říci, že auta jsou to moc pěkná na pohled, nezklamou děti na domácích autodráhách, vyhrají si s nimi i dospělí tuningáři a po dokonalém seštelování jízdních vlastností a možná výměně motoru za silnější, to bude i auto konkurence schopné na závodech komerčních aut. Výtku bych měl pouze k návodu. Člověk který toho moc nenajezdil a netuší k čemu který šroubek patří, bude dlouho laborovat, co s čím vlastně dělá a ovlivňuje.



Podvozek H-01 umožňuje

- nastavení výšky přední osy v rozmezí cca 2 mm
- nastavení výkyvu přední osy od tzv. zamčeného stavu až po cca 2 mm na každé straně
- nastavení rozvoru od 82 do 90 mm, po vycvaknutí krycího dílu ( který se dá dobře použít na dodatečné umístění dalšího závaží ), se dá zkrátit až na neuvěřitelných 66 mm
- nastavení krajní meze zkrutu mezi střední a zadní částí podvozku, které je navíc dané nastavením šroubku s pružinou zevnitř vozu kousek před motorem
- nastavení výšky zadního dílu podvozku v rozmezí cca 2 mm
- nastavení výšky magnetu – při měření na MAGNET MARSHALLU je to přítlak magnetu od 30 do 260 gramů.
- nastavení výšky vodítka


NSX v Hradci Králové

Co se týče kvality zpracování laku a potisku, jsem s kolegou stejného názoru. Auto vypadá zajímavě a ve sbírce určitě zaujme. Byl jsem však zvědavý hlavně na to, co dokáže 43 ks šroubků s jízdními vlastnostmi modelu.

Originální kola jsou u vozu na první pohled obrovská. Když jsem auto položil na dráhu, zhrozil jsem se celkové světlosti vozu, která byla cca 7 mm !!!. Druhým nešvarem bylo přichycení pneumatik k diskům. Pouhé zatlačení na pneumatiku mělo za následek svlečení gumy z disku. Přesto jsem auto na dráhu položil a zajel měřená kola.



První seznamovací okruh přinesl opět malé překvapení. Vzhledem k velké světlosti, nutnému roztažení kartáčků do písmene V (kvůli roztečí vodičů na FARO dráze) a velice, opravdu velice krátkým kartáčkům jsem zjistil, že se kartáčky skoro nedotýkají vodičů. Zkusil jsem je malinko natáhnout, abych docílil rovnoměrné jízdy a ne původního cukání.

Auto z krabičky zajelo čas 9,28 s. Většinu jízdy jsem se potýkal s problémem při brždění. Pouhé stisknutí ovladače a jeho uvolnění mělo za následek setrvačnou jízdu cca po ¼ celého okruhu.

Pro porovnání jsem na dráhu položil model japonského vozu Nissan Skyline od firmy Scalextric v základní konfiguraci s gumovými pneumatikami. Výsledný nejlepší čas 7,80 s.

Přezul jsem tedy na přibalené silikonové pneumatiky. Světlost vozu se automaticky snížila a čas na monitoru se snížil na 8,02 s.

Začal jsem si tedy hrát se šroubovákem, snížil světlost magnetu a povolil ostatní šroubky na podvozku. Výsledný čas 7,47 s.



Obával jsem se své teorie jízdních vlastností závislých na magnetu, celý podvozek opět utáhl napevno a ještě trochu snížil světlost magnetu. Čas 7,19 s. Co se dá dělat, „hejbací“ podvozek se ukáže na dřevěné dráze, kde magnety nefungují.

Přešel jsem tedy do vedlejší místnosti, položil auto na dřevěnou dráhu a začal kroužit ve specifikaci: silikonové pneumatiky, podvozek povolen. Výsledný čas na dřevěné dráze byl 10, 15 s. Jízda však připomínala krocení divokého koně. Raději jsem vše napevno utáhl a výsledkem byl čas 10,07 s.

Minimální rozdíly v časech, zapříčiněné např. jen lepším průjezdem nějaké zatáčky mě nepřesvědčily o tom, že by tato konkrétní konstrukce „štelovacího“ podvozku byla pro tento model přínosem.

Za cenu 1.190,- Kč tak dostaneme model vozu v Evropě z nepříliš známých japonských závodů, který však zaujme svým zpracováním a možným experimentováním s pohyblivým podvozkem.

Pro RC-CARS:
Pepino a Petr Krška